Riskový přehled
Na této stránce najdete základní riskové metriky, které popisují rizikovou výkonnost portfolia. Data každý měsíc aktualizujeme. Většina grafů a metrik (vyjma půlročních vintages) vychází ze všech historických dat.
Na této stránce najdete základní riskové metriky, které popisují rizikovou výkonnost portfolia. Data každý měsíc aktualizujeme. Většina grafů a metrik (vyjma půlročních vintages) vychází ze všech historických dat.
Každý investor je v grafu znázorněn právě jednou tečkou. Vodorovná osa značí počet participací investora, svislá osa roční výkonnost jeho portfolia.
S rostoucím počtem participací lze sledovat stabilnější výnosnosti, které se pohybují v blízkosti mediánu profitu. Ten je vyznačen čárkovanou vodorovnou přímkou. Při malém počtu participací jsou naopak výnosy investorů více rozptýleny a dosahují v některých případech i negativních hodnot.
Detail k výpočtu investorské výkonnosti se nachází v Častých dotazech pod heslem Jak počítáme výkonnost portfolia.
Default rate je nejznámější rizikovou metrikou v retailovém bankovnictví. Tato metrika vychází z úvěrů, které se nenacházejí k referenčnímu datu v defaultu. Jeho hodnota značí podíl sumy jistin úvěrů, které se během následujících 12 měsíců od referenčního data dostaly do defaultu, a sumy jistin všech úvěrů.
Jako modelový příklad může sloužit portfolio k 31. 10. 2019, které se skládá pouze ze tří úvěrů. První uvěr je k referenčnímu datu 120 DPD (dní po splatnosti) s nesplacenou jistinou 100 Kč, druhý úvěr je 30 DPD s nesplacenou jistinou 70 Kč a třetí úvěr je 0 DPD s nesplacenou jistinou 130 Kč.
První úvěr je k referenčnímu datu v defaultu, proto nevstupuje do výpočtu default rate. U dalších dvou úvěrů sledujeme v období od 1. 11. 2019 až do 31. 10. 2020, zda se nedostaly do defaultu. Druhý úvěr opravdu zdefaultoval k datu 31. 12. 2019, kdy se dostal do delikvence 91 DPD. Třetí úvěr ve sledovaném období jeho majitel řádně platil, a do delikvence se tak nedostal. Default rate k datu 31. 10. 2020 je tedy v tomto příkladu 35% (počítáno jako 70/(70 + 130)).
Křivka default rate, která je zobrazena v grafu níže, ukazuje měsíční vývoj default rate za posledních 24 měsíců. Od července 2019 sledujeme klesající trend této křivky značící pozitivní vývoj rizikovosti portfolia. Prudký pokles od května 2020 je z velké části způsoben státním moratoriem. Tehdy velká část úvěrů, které by nebyly včas spláceny, měly nastavený odklad splátek, a dny po splatnosti tak byly „zamraženy". Státní moratorium skončilo k 31. 10. 2020. Po jeho skončení jsme očekávali postupný růst default rate nad hranici 2 %. Nicméně na datech je pořád vidět velmi nízká úroveň defaultů. Část křivky, která je ovlivněna státním moratoriem, je odlišena světle modrou barvou. Pro srovnání: Default rate bank v roce 2019 dosahoval 3,6 % (zdroj ČNB: Zpráva o finanční stabilitě 2019/2020, tabulka IV. 1).
Recovery rate je ukazatel, který udává podíl vymožené částky k celkové vymáhané částce. Počítá se pouze na úvěrech, které dosáhly delikvence 90 DPD (dní po splatnosti). Graf znázorňuje kumulativní vývoj recovery rate v čase 24 měsíců (vodorovná osa) od delikvence 90 DPD. Křivka ukazuje, že se během těchto dvou let celkově vymohlo kolem 25% dlužné částky, která spadla do defaultu.
Vintage je křivka, která kumulativně po splátce ukazuje podíl jistiny v defaultu z celé poskytnuté jistiny. Graf znázorňuje vintage křivky podle půlročních kohort. Čím je sklon růstu křivky plošší, tím pomaleji roste rizikovost.
Z vintage křivek lze pozorovat výrazně lepší průběh vývoje rizikovosti pro kohorty od 2018/H2. Tento fakt souvisí s tím, že Zonky v té době začalo mít dostatek dat pro to, aby mohlo nastavit skóringové modely i schvalovací pravidla na vlastních statistických datech.
Graf Default rate v závislosti na splátce ukazuje podíl jistiny, která se na dané splátce dostane do defaultu. Tmavě modrá křivka vykresluje default rate bez vlivu půjček, které byly ve státním moratoriu. Světle šedá křivka znázorňuje všechny půjčky včetně těch, které byly v odkladu. Moratorium posunulo u problematických půjček měsíc, ve kterém došlo k defaultu. Průběh tmavě modré křivky je pro lepší znázornění proložen trendovou křivkou (čárkovaná čára). Největší riziko pozorujeme u prvních 12 splátek, po jejichž uplynutí začne rizikovost znatelně klesat.
Skóringový model určuje výši úrokové sazby v závislosti na predikované pravděpodobnosti defaultu. Klienti, kteří se dle dat jeví rizikověji, dostávají vyšší úrokové sazby. Graf níže ukazuje skutečný default rate na jistině podle jednotlivých úrokových sazeb. Z grafu je jasně patrné, že klienti, kteří dostali vyšší úrokovou sazbu, skutečně mají i vyšší default rate, tzn. že je skóringový model nastaven správně.
Jedním z faktorů, který ovlivňuje maximální financovanou částku úvěru, je i klientova rizikovost. Méně rizikoví klienti mají možnost získání vyšších úvěrů. To potvrzuje default rate v závislosti na výši půjčky.
Půjčky s kratší dobou splácení vykazují vyšší rizikovost. Tento fakt byl již nastíněn v grafu default rate v závislosti na splátce. Délka splácení zároveň bývá v korelaci s výší úvěru.
Šedé sloupce v grafu nejsou založeny na velkém množství pozorování, takže statistiky mohou být vychýlené.
Šedé sloupce v grafu nejsou založeny na velkém množství pozorování, takže statistiky mohou být vychýlené.
Nejmladší lidé jsou výrazně rizikovější než lidé starší 25 let. Zvýšená rizikovost se projevuje i u lidí v důchodovém věku.
Úroveň vzdělání nepřímo koreluje s rizikem. Nejrizikovější skupinou jsou v tomto ohledu lidé se základním vzděláním.
Svobodní lidé vykazují v rámci rodinného stavu nejvyšší rizikovost. Naopak sezdaní lidé jsou nejméně rizikoví. Šedé sloupce v grafu jsou založeny na malém množství pozorování, takže statistiky mohou být vychýlené.
Lidé žijící u rodinných příslušníků jsou nejvíce rizikovou skupinou v rámci atributu typu bydlení. Lidé, kteří žijí ve vlastním, jsou naopak nejméně rizikoví. Lidé s hypotékou jsou bonitní, mají úvěrovou historii. Tuto skutečnost potvrzují i data: pozorujeme nižší rizikovost segmentu vlastního bydlení s hypotékou než bez hypotéky. Šedé sloupce v grafu jsou založeny na malém množství pozorování, takže statistiky mohou být vychýlené.
S krajem bydliště se ve schvalovacím procesu pracuje, nepatří však mezi nejvýznamnější informace, které ovlivňují výsledné skóre klienta. Informace s nejvyšší váhou pro vyhodnocení rizikovosti jsou data z bankovních i nebankovních registrů, bankovních výpisů, interních dat a dalších datových zdrojů.
česky selhání. Default je událost, kdy se úvěr zesplatní nebo přesáhne delikvenci 90 DPD.
podíl úvěrů, které se dostanou do defaultu během 12 měsíců od referenčního data vůči všem úvěrům, které nejsou k referenčnímu datu v defaultu a nedostanou se do něj během 12 měsíců od referenčního data.
days past due, česky dny po splatnosti. Je to počet dnů, které klient dluží po datu předepsané splátky v případě, že splátku nezaplatil včas.
částka, která byla vymožena po tom, kdy půjčka zdefaultovala.
podíl vymožené částky (recovery) na celé vymáhané částce.
statistický model, který predikuje pravděpodobnost defaultu.
způsob měření nějaké metriky (např. default rate), který kumulativně sleduje vývoj této metriky v čase. Běžně se porovnávají vintage křivky různých kohort, aby bylo možné udělat jejich kvalitativní srovnání.
číslo, které v procentech ukazuje výnos očištěný o očekávané ztráty za celou historii investování na Zonky. Detail k výpočtu výkonnosti se nachází v Častých dotazech pod heslem Jak počítáme výkonnost portfolia.
Schvalovací proces pomáhá Zonky co nejlépe vyhodnotit poptávku. Cílem je posoudit úvěruschopnost klienta, jeho bonitu a předcházet vzniku škody z důvodu podvodného jednání.
K. O. kontroly
Filtrují poptávky, aby nedošlo ke schválení úvěru, který je příliš rizikový. Jde např. o kontroly insolvenčního rejstříku nebo úvěrových registrů.
Hodnocení rizika
Při tzv. skóringu řadíme poptávky od nejméně rizikových po nejrizikovější. Podle zjištěného rizika se určuje úroková sazba.
Hodnocení bonity
Pomocí tzv. ekonomického modelu určíme maximální výši splátky, kterou může klient hradit, aniž by splátka neúměrně zatížila rozpočet klienta a jeho domácnosti.
Vyhodnocení poptávky
Na základě předchozích ověření rozhodujeme, jestli a v jaké výši jsme schopni připravit nabídku s danými parametry úvěru.
Děláme maximum pro to, abychom zabránili podvodu, který by znamenal ztrátu financí a především důvěry našich investorů.
Anti-fraud aktivity
Spočívají v analýze portfolia úvěrů s cílem rozpoznat, kdo z klientů přestal splácet z důvodů nenadálé životní situace a kde se může jednat o podvod.
Potenciální podvod
Se snažíme identifikovat ještě před dokončením poptávky.
Potenciální praní špinavých peněz
Se snažíme identifikovat ještě před dokončením poptávky
Oprávněný případ
Podáváme trestní oznámení, kdy intenzivně spolupracujeme s policií a justičními orgány.
Neustále vytváříme opatření, která vedou k omezení této trestné činnosti.
Pokud se náš klient dostane do potíží se splácením, vždy hledáme cestu, jak zajistit, aby před investory dostál svých závazků.
Od začátku půjčky v prodlení pravidelně dlužníka kontaktujeme, abychom se domluvili na úhradě pohledávky. Nejen že voláme, posíláme také notifikace (email, SMS, zpráva do profilu nebo push) a dopisy (upomínky).
Informujeme, co se stane, pokud dohodu nedodrží. V takovém případě hrozí dlužníkovi naúčtování smluvní pokuty, reportování do registrů a případně ukončení splátkových kalendářů a podání žaloby.
Během 90 dnů jsme vyzkoušeli všechny možnosti, jak se s dlužníkem spojit a přimět ho dát své dluhy do pořádku.
Zesplatnění dluhu a soudní vymáhání
Po 90 dnech prodlení posíláme dlužníkovi dopis o zesplatnění. Dlužník má 10 dní na zaplacení celé dlužné částky. Pokud se tak nestane, předáváme případ advokátní kanceláři, která zašle předžalobní výzvu a v případě nedoplacení dluhu je podána žaloba k soudu. Na základě pravomocného soudního rozhodnutí je dále pohledávka vymáhána cestou exekučního řízení.
Zahájení insolvenčního řízení
Dlužník se ocitl v platební neschopnosti a vyhlásil osobní bankrot. Pokud je bankrot řešen oddlužením, dlužník musí podle svých sil a možností platit co nejvyšší měsíční splátky. Pokud je nařízen konkurs, dochází k poměrnému uspokojování věřitelů z výtěžku zpeněžení majetku dlužníka. Investorům vždy náleží poměrná část z každé úhrady pocházející z insolvence dlužníka.
Zahájení dědického řízení
V případě, kdy klient zemře, čekáme na zahájení dědického řízení, do kterého zašleme přihlášku. Vše předáme notáři, který zjistí, jaká je majetková situace zesnulého. Poté dojde k vypořádání pohledávek a majetku, nebo je dědictví ukončeno pro nemajetnost.
Pokud chcete vědět více o tom, jak na Zonky pracujeme s půjčkami, podívejte se na záznam z workshopu na téma collections.