Češi v posledních letech začínají slyšet na kvalitní design a naši designéři získávají jméno v cizině. Díky nové Pasáži…
Češi v posledních letech začínají slyšet na kvalitní design a naši designéři získávají jméno v cizině. Díky nové Pasáži českého designu u ČNB v Praze je teď šance vidět pár neokoukaných kousků i naživo. Nepřehlédnutelná je mezi nimi majestátní dřevěná vana z mahagonu, které její autor Daniel Danes říká Anna. Vana patří do série jeho vlastní nábytkové značky, kterou mu pomáhá rozjet i půjčka od lidí na Zonky.
Text: Simona Ondráková, Foto: Petr Tomaides
Nepřeháníme, když tvrdíme, že Češi začínají slyšet na kvalitní design? Co třeba zrovna design nábytku?
Často podle mě považujeme za design něco, co design není. Lidé si design spojují s něčím, co má extravagantní vzhled. Ale design není primárně extravagantnost. Stejně tak si design automaticky spojují s vysokou cenou. Což taky tak není. Drahé a dobře zaplacené je obrovský rozdíl.
Daniel Danes nevěří na extravagance, ale že kvalitní design má předmětům naopak dodat lepší funkčnost.
Co je tedy design?
Design je primárně propojení estetiky a funkce. A když se člověk kolem sebe rozhlídne, tak všechno, co vidí a denně vezme do ruky, tak je vlastně design, protože to někdo navrhl. Dal tomu nějakou tvář, rozhodl, jak to bude fungovat a jak to bude sloužit. Podle toho, jak tyhle vlastnosti propojí, se dá pak hodnotit, jestli je to design dobrý nebo ne. Zkrátka buď je ta věc skvělá, hezká a výborně slouží, a nebo je naopak ošklivá a špatně se s ní pracuje.
Takže přeháníme…
Ale ne, jsme na tom myslím celkem dobře. Jenom bychom se měli naučit, co všechno design je a naučit se ho vidět i tam, kde bychom ho normálně neviděli nebo ho vidět nechceme. Design tu byl vždycky a vždycky tu bude. Je důležité pochopit, že právě díky dobrému designu se věci používají nebo slouží lépe. A ne naopak. Jak jsem říkal, dobrý design není cíleně extravagance.
Nejlepší produkty vzniknou, když člověku něco schází. Tak se do toho pustí a tu věc vymyslí.
Vy jste chtěl vždycky dělat nábytkový design?
Na střední škole jsem studoval nábytkářství, takže jsem tím tak nějak nasáknul. Původně to vlastně v plánu vůbec nebylo, ale nakonec se to stalo mým povoláním. Hned po škole jsem nastoupil do studia, kde jsem seděl na prodejně, obsluhoval zákazníky a pomáhal jsem jim třeba s kuchyní. Teprve s touhle zkušeností jsem začal navrhovat vlastní věci.
Co byl ten původní plán?
Chtěl jsem jít do armády. (smích) Zajímal jsem se hodně o historii a ty věci kolem a docela mě to zajímalo. Chtěl jsem být toho všeho součástí. Bránit vlast se zbraní v ruce a tak. Ale děda mě odmalička brával do dílny, kde mi to řemeslo učarovalo. Prostě jsem ke dřevu „čuchnul“ od dětství a nakonec se to prosadilo…
ARVE Error: Mode: lazyload not available (ARVE Pro not active?), switching to normal mode
Navrhujete na podnět zákazníka nebo máte spíš nápady, které pak nabízíte?
Obojí. Někdy se prostě stane, že navrhnete věc, která vás pak úplně přesáhne. Protože to je něco, co by ocenilo víc lidí než ten jeden člověk, pro kterého to děláte. Udělal jsem třeba knihovnu navrženou pro specifické potřeby konkrétního zákazníka a nakonec přerostla sama sebe. Naopak vana byla navržená vyloženě pro širší povědomí.
Když říkáte, že design by měl věc vylepšit, v čem je tedy lepší vaše dřevěná vana?
Jde o to, že všechny normální vany jsou studené a na první dotyk nepříjemné. To určitě znáte. Leháte si do vany, a ta vás úplně mrazí. Ale dřevo je skvělým izolantem a drží svoji teplotu. Proto jsme se s kamarádem rozhodli udělat dřevěnou vanu, má totiž zajímavou technologii výroby. Takže si vzal na starost právě výrobu a já ten zbytek. Celý vývoj trval dva roky. Než seženete finance, než vyberete materiál, než vyrobíte první model z polystyrenu. Na něm jsme pak vychytávali tvar, upravovali ho, aby byla vana dobře navržená.
Takže i ten mahagon má svůj význam?
Samozřejmě. Mahagon proto, že je to tvrdá dřevina. Vanu nabízíme ještě z amerického ořechu. Po všech těch procedurách při zpracování jsou tahle dřeva velmi odolná, nemají tak velkou pórovitost a a zároveň jsou poměrně ušlechtilá, není to nějaká běžná měkká dřevina jako jsou javory nebo smrky.
I materiál je součást designu.
Jak často si vy sám napouštíte vanu?
Napouštěl bych si jí víckrát, kdyby mi v ní bylo pohodlně. (smích)
Takže kovářova kobyla…
Dřevěnou mám zatím jen tu, která je vystavená v pasáži. Ani bych na ni doma neměl vhodný prostor. Ale nemyslete si, že jsem ji dělal jen na výstavy. Určitě se začne prodávat. Podívejte, takové Bugatti Veyron je taky designový kus a kolik si ho už koupilo lidí (smích). Vlastně mám ještě malou vanu, náš první dřevěný model. Jednou jsme v ní chladili šampaňské a teď ji mají v kavárně tady v pasáži. Vlastně přímo proti velké vaně.
S čím vám pomáhala půjčka od Zonkyho?
Teď dělám dalších věcech, které bych chtěl brzy uvést na trh. Jedna z nich vyžaduje dost počítačové technologie, možná se mi podaří skloubit nábytkový design s technologiemi moderní doby. To všecko něco stojí.
Bez počáteční investice nerozjedete nic.
No a banky po vás chtějí minimálně dvě daňová přiznání, obraty a podobně, což já sice nějakým způsobem mám, ale asi by to nebylo dost. Značku teprve rozvíjím, nejsem na trhu desítky let. Zonky byl se svým přátelským přístupem jednoduché a praktické řešení.
Jak se vaše vana dostala do Pasáže českého designu?
Nachomýtl jsem se k revitalizaci pasáže ČNB a dostal možnost ukázat moji tvorbu. Je to skvělá věc. Konečně je v Čechách prostor, který dává možnost vystavovat takhle veřejně za velmi dobrých podmínek i začínajícím lidem. Jsou tu i studenti nebo značky, které se zatím ještě neobjevily na větším veletrhu. Tohle pro ně může být dobrý start.
Pokud vás Pasáž designu zaujala, mrkněte na web. A jestli máte sami zajímavý projekt a banka ho smetla ze stolu nebo se vám tam nechce jít, půjčte si raději od lidí. Na Zonky.