21. června 2018

Divoké matky z Karlína boří mýty

Tereza Sládková

Divoké matky. Místo, kde mohou být děti dětmi a rodiče lidmi. Sci-fi? Ne. Tato živá kavárna v pražském Karlíně je hotovým rájem pro všechny, kteří chtějí být jednoduše sami sebou a třeba se i zajímají, jak Zonky funguje v praxi.

Kavárna a pražský Karlín – pro mě ideální kombinace mých zálib. Proto jsem se také moc těšila, až vyrazím na rozhovor do Divokých matek za Zuzanou a Kristýnou. Ač podobné „maminkovské podniky“ nevyhledávám, o tomto jsem slyšela v souvislosti s nějakou pořádanou akcí už nějaký ten rok zpátky. Tušila jsem proto, do čeho jdu.

A není divu, že jsem o tomto podniku slyšela. On totiž není úplně výhradně jen pro matky s dětmi, o čemž jsem se přesvědčila ihned po vstupu. Interiér vás vtáhne do příjemného prostoru, jakoby k někomu do obýváku, kde máte chuť se usadit a užívat si příjemné chvilky. A tak jsem se usadila, objednala si na doporučení majitelek espresso a bezlepkové brownies. Při průzkumu menu mě zaujala samozřejmě nabídka i alkoholických nápojů, což jen podtrhuje záměr Divokých matek.

Cítit se uvolněně, příjemně a hlavně být samy sebou. To jsou, holky, pocity, které nejen z vás, ale z prostoru cítím. Mám pocit, že tady můžu skoro všechno.

(smích) Všechno tu samozřejmě dělat nemůžeš. I my zde mámě nějaká pravidla. Třeba ničení hraček. To se postupem času ukázalo jako problém, který nás velice trápil. Jako matky víme, že žádná z nás u sebe doma nenechá dítě ničit nábytek, hračky atd. Vedeme dítě k pořádku a určitě ho nepodněcujeme k ničení věcí. Proto jsme nechápaly, že v kavárně každý večer nacházíme poničené věci, pomalované zdi, rozbitý nábytek. Až nás z toho bolelo srdce.

Foto: Nikolas Tušl

Aha… překvapivé! Jako asi každý víme, že děti poznávají svět, a tak se může stát, že někdy něco rozbijí, ale z vašeho popisu to vypadá, že docházelo každý den k hromadnému ničení. To byl tedy asi důvod, proč jste letos zavedly symbolické vstupné?

Ano, přesně tak. My mnoho z hraček a celkově věcí, které tu vidíš, máme darovaných. Moc si ceníme toho, že nám přátelé a zákazníci přenechávají věci, které doma vyřadí, a my je zde tak můžeme dát ještě ostatním k dispozici. Dostáváme i krásné knížky, které ale nacházíme roztrhané, zmuchlané… Škoda mluvit.

V Praze vyrostlo místo pro mladé a nadějné umělce.
Přečtěte si o něm víc ⇒

Takže by název mohl být Divoká dítka. (smích) Ne, Divoké matky fakt sedí. A vůbec, jak jste na tento název přišly?

(smích) No, lepší nás nenapadl. V době, kdy jsme začínaly, jsme si sotva sedly, protože jsme měly všechny neustále děti kolem sebe. A to tedy vlastně stále přetrvává. (smích) Celé se to pak tedy vyvíjelo od jejich nálad. V jednom jsme měly ale jasno od začátku. Všechny jsme věděly, že nám chybí podobné místo. Představa byla, ale hodně se později v reálu vyvíjela a měnila. Měly jsme každá malé dítě a nebyl moc prostor někam zajít s kamarádkou nebo známými, vzít prcka s sebou a k tomu všemu nikomu nepřekážet.

Foto: Nikolas Tušl

Působíte na mě, že se znáte léta. Kamarádky z dětství. Taková sehraná dvojka. Pravdou je ale opak.   

To je pravda. I ta sehraná dvojka. Neznáme se věky věků, ale seznámila nás před asi šesti lety bývalá kolegyně. My si padly do oka, zjistily, že máme podobné sny, a bylo to. Rozhodly jsme se vybudovat kavárnu. Začínaly jsme ve třech, ale po prvním roce jsme zůstaly jen my dvě. A jestli jsme kamarádky? Těžko říct… (smích) Vedeme podnik a každá máme svůj názor… Jistě že jsme.

Foto: Nikolas Tušl

Tak to je úspěch, že vám podnik i přátelství drží už krásných šest let. Určitě byly chvíle, kdy jste to chtěly zabalit, ale vydržely jste.

A držíme a snad ještě budeme. (smích) To si přejeme moc. Tedy to a zdraví, štěstí, lásku. No a pak zákazníky. Máme totiž plány i do budoucna. Chceme se rozšířit a probudit opuštěné místo k životu. Tak se zrodil projekt Bar/ák. Je to opět prostor pro všechny, kteří chtějí zrealizovat svůj nápad nebo se prezentovat. Ale zpět ke kavárně. (smích) Máme skvělou provozní, naši Martinku. Takhle asi i můžeme říct, že nevíme, co bychom bez ní dělaly… Je důležité mít kolem sebe ty správné lidi. Nejen v životě, ale i v podnikání. A v tom máme štěstí. Měly jsme štěstí i třeba na tyto krásné prostory, na lidi, co nám pomohli a pomáhají, na sebe, na Zonky…

Divoké matky a Zonky. (smích) Ono to k sobě krásně sedí. Také děláme věci jinak. Odlišujeme se, stejně jako vy dvě.

A to jsme na Zonky narazily jen tak z doslechu a podívej, teď tu spolu takto sedíme a povídáme si o projektu, který byl v naší hlavě. A najednou tu je už šest let a každý si v něm najde to své místo. Nejen děti.

Sdílet článek