27. července 2018

Finanční ředitel nemusí být yetti

Tereza Sládková

U Jirky Humhala to platí obzvlášť. Neskrývá se za dveřmi velké kanceláře, ale žije v realitě, na kterou se svým týmem pružně reaguje. Rozhodně není schován v informační mlze, ale naopak jde pěkně s kůží na trh. Ostatně tak to na Zonky jednoduše funguje.

Když se řekne finanční ředitel, každý z nás si nějakého vybaví. Docela mě zajímalo, jak tuto funkci lidé vnímají, a tak jsem si udělala malý průzkum. Reakce byly docela smutné. Vesměs mi z toho vypadl někdo jako yetti. Nikdo ho nikdy moc neviděl, stopy zanechává veliké a lidem spíš nahání strach, než pomáhá.

V Zonky ale žádný yetti není. Jirka Humhal je v Zonky nejen finančním, ale i provozním ředitelem. Je to muž, který stál u samotného zrodu celého projektu, prošel si jako správný finančník i prací pokladníka.

Moje cesta na Zonky byla dlouhá. Tedy aby to neznělo tak, že jsem starý pán (smích). Ale já jsem začal pracovat v bankovnictví hned po maturitě. Postupně jsem si pak dodělal vysokou školu. Dělal jsem v několika českých bankách na různých pozicích. Pak jsem po devíti letech dostal nabídku pracovat jako finanční ředitel ve Vietnamu. Byla to neskutečná příležitost, za kterou jsem nesmírně rád. Na konci mé vietnamské éry jsem se v práci bavil, jak dál. Moje úloha v Asii byla u konce. A jelikož už jsem byl otcem, tak jsem bral v potaz i toto. Chtěl jsem zpátky do Česka a jednou z možností bylo Zonky. A tak jsem v květnu 2017 nastoupil.

Promiň, ale celou dobu, co teď mluvíš, si tě vybavuji jako osmnáctiletého kluka, který jde v „kvádru“ s kufříkem v ruce do banky.

(smích) Moji paní učitelku na střední škole bych tím také pobavil. A řeknu ti pravdu. Ve svých romantických představách na střední škole jsem si rozhodně nepředstavoval, že budu celý život pracovat ve financích. A ejhle. Člověk míní, život mění. Zná to asi každý. Ale teď na Zonky je to pro mě jiné a mnohem zábavnější. Je to prostě dynamické, kreativní a děláme to jinak. To mě baví, láká a žene vpřed. V práci se nenudím, a to myslím v dobrém slova smyslu. V tom vnímám rozdíl mezi klasickým bankovnictvím a Zonky.

Dynamika a Zonky. Toto spojení slýchám dost často. Člověk by si mohl lehce představit hodně chaoticky se pohybující lidi, pracující v uzavřeném prostředí od rána do večera a atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. Ale to tu není…

My totiž nejsme v chaosu, ale v pohybu.

Funguje to tak, že dokážeme změny dělat doopravdy rychle. Jelikož jsme celkem malá firma, tak se na nich rychle dohodneme a je to. Je nás kousek přes sto a to je optimální. Nehodláme se nijak moc rozrůstat, spíš automatizovat procesy. Dělat věci chytřeji, než je děláme teď. Tak, abychom mohli obsloužit větší objem zákazníků se stejným počtem zaměstnanců.

Tým financí budoval Jirka v Zonky úplně od nuly.

Ale není to jen počet zaměstnanců a velikost firmy, je to i plochá organizační struktura. Ta nám pomáhá rychle reagovat, rozhodovat a vytvářet. Teď se vše zrychluje. Díky novým technologiím, odstraněným hranicím. Řekl bych to tak, že kdo se nehýbe a nereaguje na trh, tak neobstojí.

Než se pustíme ještě do tvé éry v Zonky, prozraď mi prosím, co se ti honilo hlavou, když ti končilo působení ve Vietnamu. Vnímal si to jako možnost ke změně?

Jasně, přemýšlel jsem, kam dál. Do tradičního bankovnictví se mi už nechtělo. Navíc po té zkušenosti ve Vietnamu to jednoduše nešlo. Proto jsem byl moc rád, že se naskytla možnost podílet se na projektu Zonky.

Podívejte se, jak Jirka odpovídá na otázky zákazníků ⇒ 

Zonky pro tebe nebylo ničím neznámým.

Přesně. Měl jsem to štěstí potkat se s tvůrci celého konceptu už v roce 2014, kdy byl celý projekt v plenkách. A že jsem rád, že u tohoto projektu mohu být, je jasné. Jsem hrdý na to, co jsme vše dokázali, dokazujeme a ještě dokážeme (smích). Jak boříme mýty a oprávněně jsme si zasloužili své místo na českém trhu. Vlastně jako jediný projekt tohoto formátu. Těch posledních sedmnáct měsíců je pro nás všechny, nejen mě, obrovská zkušenost. Nebylo to vždy jednoduché a ani nebude, ale o to větší je to zábava.

Rychle to letí. Dokážeš si vůbec ještě vybavit svůj první den v práci?

(smích) Jó, ten si pamatuji moc dobře a rád a na něj vzpomínám. S celým tehdejším týmem jsem se setkal ještě v dočasných prostorech na Smíchově. Z prvního dne si vlastně pamatuji ale jen kabáty. Byly to malé kanceláře, ve kterých bylo asi padesát lidí v prostoru tak pro třicet. A bylo podzimní období, tedy všichni měli kabáty, které byly prostě všude. Na židlích, věšácích, klikách. Fakt všude. A když jsem tam šel tou chodbou, tak jsem viděl jen ty. Nic jiného.

Když se mě potom někdo ptal na Zonky, tak jsem řekl, že tam mají hodně kabátů.

Bylo to dané asi ale i tím, že ve Vietnamu nikdo kabáty nenosí, a tak jsem na ně už nebyl tolik zvyklý. Ale jinak pocit byl super, protože jsem věděl, že to ty lidi baví, i když pracují v takových nelehkých podmínkách. Oni tu situaci vlastně ignorovali a jeli si ty svoje úkoly. Obdivuhodné.

Před Zonky působil Jirka ve Vietnamu.

A do toho jim přišel finanční a provozní ředitel, který neměl zrovna lehký úkol, protože si musel vše vytvářet od nuly. Nejen tým, ale i určitá pravidla a procesy.

Ano, finance tehdy neexistovaly. Bylo to vše postaveno na marketingu. A provozní činnosti byly outsourcovány z Brna. To samozřejmě nebylo lehké ani pro jednu zúčastněnou stranu. Můj tým se stavěl od nuly. Já jsem byl druhý člen týmu. Prvního člověka do týmu se mi podařilo najmout na dálku ještě z Vietnamu. Teď jsme dvacetičlenný tým, který je mixem odborníků a mladých lidí, kteří se chtějí učit a posouvat se v kariéře. Myslím, že to platí v Zonky celkově. Daří se nám nabírat skvělé lidi. A to si jsme vědomi té poměrně složité situace na trhu práce. Ono dnes doopravdy není zas tak lehké sehnat kvalitní lidi. Ale my tu naštěstí takové máme.

Čtěte také: ,,Hledání cest ke spokojenosti v P2P“ ⇒

Co jsem tak zjišťovala v mém okolí, tak podle mě nikdo moc neví přesně, co vše se skrývá za prací takového finančního a provozního ředitele. Není na čase to trochu objasnit?

Můj denní harmonogram se dost vyvíjí. Prvního půl roku jsem na zelené louce budoval finance. Skládal to dohromady a nastavoval nějaká „pravidla“. Nebyl jsem jen ředitel, ale také třeba pokladník, který vydával hotovost z pokladny. Dělal jsem to, co bylo třeba. Postupem času se postavil tým a já se mohl částečně věnovat i provozu, který také spadá do mého „rajónu“. V tom je třeba právní tým nebo tým analytického reportingu. Ten řeší čísla.

Jsme firma, která se chce řídit podle čísel a reagovat na ně co nejrychleji.

Lidé v tomto týmu zpracovávají data online a vlastně poskytují všem dalším týmům tyto informace, z kterých pak dále čerpají. Pak máme ještě oddělení CRM a collections, ty pečují o klienta během života. Ať už radou, nebo další vhodnou nabídkou. Proto mě to ale baví. Není to jen účetnictví. Ve financích se nám ty informace pěkně spojují.

Ty to ale neřídíš jen někde z kanceláře na dálku, vidím tě tady mezi všemi ostatními.

Takovou kancelář tu ani nemáme (smích). Jsme malá firma. Musíme všichni tak nějak vědět, co kdo dělá, abychom kolegovi, co leží doma s chřipkou, mohli pomoct. Je třeba mít širší záběr. Organizační struktura je relativně plochá. Problémy řešíme okamžitě, však taky sedíme všichni vedle sebe. Já pod sebou tedy nemám složitou strukturu manažerů. Jsem k dispozici pro svůj tým, ale i řekněme kolegům ve vedení společnosti, kterým podávám veškeré získané informace a doporučení z týmu.

Jak tedy pomáhá tvé oddělení klientovi konkrétně?

Základní očekávání je asi stabilita společnosti, dlouhodobá udržitelnost a pak i právní rámec, ve kterém firma funguje. Vše, co děláme, je v souladu se zákony. Nestane se tak, že bychom tu nebyli za pět let. Druhá věc je, že řešíme kontinuální komunikaci s klientem. Nabídky dalších služeb, pomoc v případě potíží nebo třeba vzdělávání investorů. Dále se podílíme na tvorbě našich produktů. Aby to mělo smysl a fungovalo to pro obě strany.

Jirka s kolegy ze Zonky.

Na první pohled vás ale klient nevidí.

Přesně. Nekomunikujeme napřímo s klientem. Na to máme jiné oddělení. I když jsou v našem týmu kolegové, kteří klientům pomáhají v případě, že v jejich životě došlo k takové události, kdy mají potíže se splácením. Tihle lidé umějí vymyslet fakt neskutečné věci a hodně zákazníkům pomáhají. S tímto přístupem máme jen dobré zkušenosti.

A co mi na svůj tým „práskneš“? Když takhle sedíte vedle sebe, trávíte spolu denně několik hodin, někdy trávíte společný čas i třeba na sportu, tak se musíte dobře znát.

Celé Zonky je skupina neuvěřitelných individualit. Lidé tu mají zajímavé dovednosti, osobnosti, ale i specifické koníčky (smích). Celá firma tak nějak přirozeně každého vybízí k tomu, aby sdílel tyto koníčky a dovednosti a obohatil tak nás všechny. Aby šli se svou specialitkou na trh. A ostatní to ocení.

Občas se stane, že je někdo na začátku zdrženlivý, ostýchá se, ale pak se poddá (smích). Stále ještě nezpívám a netančím, ale je možné, že za nějakou dobu přijde i to. Obecně se mi zdá, že společnost postupně zadupává přirozenou dětskou hravost a radost třeba z kreslení a zpívání. V Zonky jsou ale lidé všemu otevření.

Nikdo tu nikoho neodsoudí za střelený nápad.

Když bys měl stručně říct, proč Zonky – co lidem přináší?

Investorům přináší zábavu, která má ekonomickou výhodu. A celkově oběma stranám svobodu. Někdo jim dává možnost řešit finance jinak. A ano, úrok je taky super, plus klientský servis od lidí, které to baví a kteří tím žijí. Je to takové osvobození se od zajetého. A nejen pro naše klienty, ale i nás zaměstnance.

Sdílet článek