14. srpna 2019

Jak se chovají akcie v ekonomické krizi

Lukáš Zelený

Nikdo nechce přijít o svoje získané peníze – není divu. Nejhorší situace nastává v období krize, kdy klesají ceny nejen akcií, ale celkově všech investic. A vy se jen děsíte, co přijde zítra.

Strašák jménem finanční krize. Slýcháme o ní takřka denně ze všech médií, dá se ale nějak definovat? Je to mimo jiné prostě prudký pokles ceny všech finančních instrumentů. Což v konečném důsledku znamená, zjednodušeně řečeno, že přicházíme o peníze na všech frontách. Svou „vlastní“ krizi může mít ale i například banka, nebo měna, ale může se s ní potýkat i ekonomika celkově.

Spekulativní bubliny

Ke krizi může dojít i díky splasknutí spekulativní bubliny. Jistá studie tvrdí, že se tak děje vždy na přelomu nějakého desetiletí. Opírá se o tvrzení, že kurzy příslušné investice, tedy i akcií, by měly růst nejméně deset let. V roce končícím na číslo devět pak dochází ještě k dalšímu euforickému nárůstu, ale pak to přijde…

V předchozích sto letech tyto podmínky splnily kupříkladu tyto trhy:

  • 2000 (březen): americký technologický index Nasdaq
  • 1989 (prosinec): japonský akciový index Nikkei 225
  • 1929 (říjen): americký akciový index DJIA

Je možné vysledovat podobné chování u všech případů. Po dvou a půl letech se všechny propadly na své první dno, pak se trochu zotavily, ale ne na dlouho. Nastává totiž další pokles a pátém roce, tedy po prasknutí bubliny, se nacházejí některé z nich na svém druhém dně. Následuje mírný vzestup, ale v sedmém roce je opět zkorigován v podobě třetího dna.

Nejeden krach na burze

Když přijde krach, jedná se o nežádoucí situaci na trhu, kdy náhle a významně klesá index určité burzy. Klidně i o desítky procent. A lidé panikaří, což má za následek kolísání trhu. Velkou roli tedy hraje psychologie, mentalita.

Při krizi hraje velkou roli také psychologie a mentalita.
Při krizi hraje velkou roli také psychologie a mentalita.

To všechno se pak projeví na celkovém hospodářství, samozřejmě negativně. Některé burzy v takovém případě omezují nebo pozastavují sou činnost, než krize pomine nebo se situace aspoň nezmírní.

Nejznámějším případem je krach na newyorské burze (NYSE) dne 24. října roku 1929, známý jako Černý čtvrtek. Tehdy hospodářský pokles způsobil takovou paniku na trhu, že došlo k hromadnému prodeji akcií, jenže pod cenou. Díky tomu se trh nakonec zhroutil.

Burzovní index je jakýmsi ukazatelem daného trhu jako celku. Sleduje vývoj trhu v čase a jeho vývojové tendence. Lze jej použít jako měřítko úspěšnosti.

Dow Jones během jediného dne ztratil 15 % ze své hodnoty! Za měsíc a půl už to bylo neuvěřitelných 50 %. Jen pro zajímavost, Dow Jones se dostal na své dno v roce 1932, kdy čítal ztrátu téměř 89 % své hodnoty. Jednalo se o největší burzovní krach v dějinách lidstva, na který se nabalila ještě bankovní krize a mezinárodní dluhová krize. Svět se vzpamatovával ještě dalších 10 let.

Nejznámějším případem burzovní krize byl krach na new yorské burze.
Nejznámějším případem burzovní krize byl krach na new yorské burze.

Další a nedávný krach je z roku 2000, známý také jako „dot.com bublina“. Jedná se o prudké a neudržitelné růsty akcií v oblasti online firem od roku 1997, neboť v té době zažíval obrovský rozvoj dnes již běžný internet. Výsledkem ale bylo, že tyto společnosti ani nevykazovaly žádný zisk, jenže na burze byly oceněny nepřiměřenými částkami. Následoval nevyhnutelný pád. Během dvou let ztratil index NASDAQ až 83 % své hodnoty a index S&P 500 téměř 50 %. Mírná recese byla citelná po celém světě.

Nejnovější ekonomická krize se datuje do roku 2008 a byla způsobena mimo jiné stagnujícím trhem s nemovitostmi. Akciové trhy v důsledku nabízených nestandardních hypoték spadly o 50 %.

Trend medvědích trhů

I když se to někdy zdá podobné, dopad medvědího trhu a finanční krize je odlišný. O medvědím trhu se dá hovořit poté, co dlouhodobě ztratil více než 20 % ze svého maxima. Oproti tomu skutečné krachy na burze jsou obvykle krátkodobým fenoménem, který se objevuje v horizontu maximálně týdnů. Během této doby zažívají ceny prudký a nekontrolovatelný pokles.

Háček je v tom, že obojí je vnímáno velmi subjektivně a investoři stejně hovoří o krachu na burze, i když trhy klesají o 40 – 50 % v horizontu měsíců, někdy i let. Pokud ale trh klesá takto stabilně, a to bez jakýchkoliv korekcí nebo šoků, můžeme ho směle nazvat ekonomickou krizí. Toto lze aplikovat hned na rok 2000 a 2008.

Sdílet článek