Může se to stát. Člověk náhle přijde o práci, na delší dobu onemocní anebo ho potkají nečekané výdaje, na které nebyl připravený. Neschopnost platit splátky pak na sebe nemusí nechat dlouho čekat. A pokud selžou i veškeré snahy o řešení takové situace, do procesu může vstoupit exekutor. Jaké pravomoci má člověk zastupující věřitele a proč je lepší před ním neutíkat?  

Pověst drába

Dlužníci si často stěžují na to, že při exekuci přišli o víc, než skutečně dlužili. Jenže přitom zapomínají na fakt, že vymáhaná částka se zpravidla nerovná samotnému dluhu. Zahrnuje totiž tzv. příslušenství. To jsou například úroky, úroky z prodlení nebo náhrada nákladů, které věřitel vynaložil, když se u soudu domáhal svého práva.

Hlavním důvodem, proč se původní dlužná částka výrazně navýší, ovšem bývají úroky z prodlení a sankční poplatky, o kterých mohl dlužník vědět už při uzavírání úvěru. Nejčastěji se to týká půjček od nebankovních společností, které klientům účtují vysoké měsíční poplatky, úroky z prodlení a přísné pokuty při nesplácení.

„Stává se, že lidé si smluvní podmínky nepřečtou nebo jim nerozumějí. V nejhorších případech společnosti nabízejí i finance bez nutnosti podpisu smlouvy a lidé ani netuší, za jakých podmínek půjčku získávají. Bohužel ve fázi, kdy už je exekutor pověřen soudem k provedení exekuce, nelze s výší příslušenství nic dělat,“ vysvětluje prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

Další častou obavou lidí, kteří dluží, je, že automaticky přijdou i o střechu nad hlavou. Ani to ale není pravda. Naopak, podle zákona je dražba obydlí dlužníka tou úplně poslední možností. První, po čem exekutor sáhne, bývá bankovní účet dlužníka, případně jeho partnera. Dalším krokem je pak obstavení penzijního připojištění nebo srážky ze mzdy. Pokud ani to nestačí, ještě před případným zabavením nemovitosti přijde na řadu prodej movitých věcí: elektroniky nebo vybavení bytu.

Čtěte také: ,,Když z lásky zbudou dluhy“ ⇒

Ani při tom ale nemá exekutor „volnou ruku“ v tom, co zabaví.

„V žádném případě nemůže zabavit věci, které dlužník nezbytně potřebuje ke svému zaměstnání, které jsou obvyklým vybavením domácnosti nebo jsou majetkem osobní povahy,“ doplňuje Plášil.

Exekutor si tak z vašeho bytu určitě neodnese běžné oděvy, postel, kuchyňskou linku nebo snubní prsteny. Naopak o televizor nebo sedací soupravu ale přijít jako dlužník můžete.

Trvalý pobyt na úřadě nepomůže  

Někteří lidé se ovšem mylně domnívají, že pokud budou mít adresu trvalého pobytu jinde, než skutečně pobývají, exekutoři jim nemají co zabavit. Typicky takoví lidé sázejí na zápis trvalého pobytu na obecním úřadě. Jenže z pohledu exekutorů není až tak důležité, jakou adresu dlužník uvádí. Soupis movitých věcí se totiž provádí v místě, kde se skutečně zdržuje.

A neplatí ani to, že exekutor nemá možnost zabavit peníze, které dlužník převede na jiný účet, například manželky nebo kamaráda. Jednak i takový účet může soudní exekutor postihnout, jednak se tak dlužník vystavuje možnosti trestního stíhání za poškozování věřitele nebo maření výkonu rozhodnutí.

Čtěte také: ,,Dědictví krok za krokem“ ⇒

Nejlepší obranou je komunikace

Na počátku každého exekučního řízení je nějaký dluh. A jednoznačně nejhorším řešením bývá útěk od této povinnosti. Exekuční příkaz je pak v podstatě nevyhnutelný.

Jako první varování přichází dlužníkovi upomínky. Poté se může věřitel při vymáháním svého nároku obrátit na soud a i o tom je dlužník pravidelně informován. Ve schránce jej může čekat předžalobní výzva. Jenže v tomto stadiu už dlužník často nepřebírá korespondenci, proti platebnímu rozkazu nepodá odpor nebo se nedostaví k nařízenému soudnímu jednání a  případ pak končí právě v rukou exekutora.

Prvním krokem k úspěšnému řešení problémů se splácením je proto komunikace. Přebírejte si poštovní zásilky a při změně adresy zajistěte doručování na aktuální místo pobytu. Hlídejte data splatnosti všech plateb, a pokud dojde k zahájení exekučního řízení, kontaktujte soudního exekutora co nejdříve. I v této fázi se ještě můžete dohodnout na alternativním řešení, například splátkovém kalendáři.