Každá světová ekonomika prodělává pravidelné fáze ve formě růstu a krize. Informace o příčinách a projevech se může…
Každá světová ekonomika prodělává pravidelné fáze ve formě růstu a krize. Informace o příčinách a projevech se může hodit všem, kteří se zajímají například o investování. I když se časování cyklu z empirických studií nedá s naprostou přesností odhadnout, mohou si investoři díky svým znalostem o hospodářském cyklu přijít k velkým ziskům.
Hospodářský cyklus bychom mohli definovat jako pravidelné kolísání ekonomické aktivity. Rovnováha je výsledkem hospodářského cyklu. Aby se této rovnováhy dalo dosáhnout, existují fáze, mezi které patří recese, expanze, konjuktura a deprese. Hlavní fáze, které se mezi sebou střídají, jsou právě růst a krize, které si velmi stručně popíšeme.
- Projevy růstu
Během růstu se daří domácnostem i firmám. Skutečný produkt roste rychleji než produkt potenciální. Rostou platy, zisky firem a s tím i spotřeba statků a služeb. Díky tomu stát přijímá více daní a obdržené peníze může investovat, současně však jde méně peněz daňovým poplatníkům..
- Projevy krize
Během krize se příliv zahraničního kapitálu, stejně jako domácího, zpomaluje nebo zcela ustává, stejně tak i příliv zahraničních pracovních sil. Poptávka se zcela zabrzdí a firmy mají problémy s prodejem – krachují a roste nezaměstnanost. Spotřeba domácnostní klesá, což krizi ještě prohloubí.
Délka hospodářského cyklu se liší a záleží na kombinaci příčinných faktorů.
Příčiny výkyvů a změn cyklů
Důvody, na základě kterých se hospodářský cyklus mění, lze rozdělit do dvou skupin – externích příčin a interních příčin. Mezi externí příčiny bychom mohli zařadit například války, revoluce, klimatické změny nebo přírodní katastrofy. Tyto příčiny stojí mimo národní hospodářství. Naopak interní příčiny bychom mohli hledat přímo uvnitř systému. Jedná se například o nestabilitu investičních nákladů nebo kolísání výdajů domácností.
Jak vytěžit ze znalostí hospodářského cyklu
Pokud investor dokáže odhadnout skutečný stav ekonomiky, může vydělat slušné peníze nebo alespoň své peníze více ušetřit.
Příklad můžeme ilustrovat například na dluhopisech. V případě, že úroky rostou, hodnota dluhopisů klesá. O výšku úrokových sazeb se stará centrální banka, která zároveň výši úrokových sazeb nastavuje. Pokud to vypadá, že ekonomiku potká recese, centrální banka zajistí, aby úrokové sazby poklesly. Tím se podpoří růst investic a s tím spojený ekonomický růst. A v opačném případě, když je ekonomika ve stavu konjuktury, postará se centrální banka o zvýšení úrokových sazeb.
Není však dluhopis jako dluhopis. Přestože investici správně načasujete, je také dobré vědět, do jakých dluhopisů investovat. Například když hodnota dluhopisů u firem klesá, investoři přicházejí o peníze kvůli nízké diverzifikaci.
Ekonomické dění je charakteristické svými nepřetržitými výkyvy a kolísáním. Načasování koupě či prodeje je klíčové a díky znalostem hospodářského cyklu je větší pravděpodobnost toho, že na tom investoři dokážou vydělat nebo přinejmenším ušetřit, a to i v období ekonomického útlumu.