Cesta k hvězdné kariéře není poskládaná ze samých úspěchů. Naopak, neúspěch a to, jak jej umíme zpracovat, je zásadním…
Cesta k hvězdné kariéře není poskládaná ze samých úspěchů. Naopak, neúspěch a to, jak jej umíme zpracovat, je zásadním klíčem na cestě ke zdaru. Nebojte se zkusit rozjet vlastní projekt, Zonky vám pomůže při jeho startu. A hlavně nepropadejte panice, když hned od začátku nebudete úspěšní. Proč? Vlastní cesta je možná tvrdá, ale stojí za to.
Text: Radek Mojžíš, Foto: Profimedia
Každý chce být úspěšný. Už od mateřské školky sníme o kariéře, která nám zajistí nejen finanční nezávislost, ale i obdiv ostatních. Sociální sítě jako Facebook nebo LinkedIn nám umožnily prezentovat i sebemenší životní úspěchy a kariérní postup. Časopisy zásobují čtenáře příběhy lidí, kteří to dokázali a zázračně zbohatli.
Kupujeme knihy o osobním rozvoji, jež nám nabízejí tisíce různých jednoduchých cest k penězům a kariérnímu úspěchu. Asi většina lidí sní o vysokém platu, luxusním autě nebo třeba dovolených v exotických zemích.
Vzhlížíme k nejbohatším a ptáme se, jak to jen dokázali a v čem jsou jiní než my. Odpověď je možná překvapivá: pro úspěch je velmi důležité selhání. Nebo spíš to, jak s ním naložíme.
Tvrdí to autor knihy „Proč jsou úspěšní lidé úspěšní“, německý historik Rainer Zitelmann. Zkoumal životní osudy lidí, kteří pohádkově zbohatli, a přitom sami nepocházeli z dobře situované rodiny.
Odkud se berou miliardáři?
Mnozí z miliardářů nedokončili ani vysokou školu, a nedisponují tedy diplomem z prestižních světových univerzit. Na základní škole nebyli nejpilnějšími žáky a nepatřili mezi oblíbence. Nikdo by do nich tehdy neřekl, že je čeká úspěšná kariéra. Přesto dokázali všechny překvapit a díky svým ambicím nakonec uspěli.
Podle Zitelmanna mají milionáři a miliárdáři pár společných rysů. Patří mezi ně například to, že kvůli své povaze či průbojnosti nemohli moc uspět v běžných podnicích. Mnoho z nich mělo problémy s autoritou a často plavali proti proudu.
Jejich šéfové by jim nejspíš doporučující dopis nenapsali. Často prosazovali svůj názor na úkor ostatních a šli si tvrdě za svým. Moc dobrých slov by o nich neřekli ani jejich bývalí kolegové, podle Zitelmanna by spolupráci s budoucími milionáři popsali nejspíš jako velmi náročnou.
Člověk se silnou důvěrou v sebe sama se dokáže přenést přes selhání, která ho v životě potkávají.
Kvůli těmto problémům a neshodám se mnoho z nich vydalo raději vlastní cestou. Osamostatnili se a založili si svoji firmu, nebo jak se říká dnes, startup. Klíčem k úspěchu je podle autora zmíněné knihy sebejistota, která budoucím milionářům pomohla překonat všechny nezdary na jejich cestě k dosažení cíle.
Jen člověk se silnou důvěrou v sebe sama se dokáže přenést přes selhání, která ho v životě potkávají – v tomto případě hlavně ve spojení s existencí vlastní firmy. Díky takovým zkušenostem se pak posílí jejich odhodlání dokázat ve svém oboru více.
Dá se něco takového naučit?
Jisté je, že kdo chce úspěšně zpracovat svůj neúspěch, nesmí své chyby potlačovat nebo o nich lhát. Místo toho je důležité, aby si člověk chyby přiznal a důkladně analyzoval jejich příčiny. Jen tak se z nich může později poučit. „V jakékoli chybě se skrývá nekonečný inovativní potenciál,“ říká německý psycholog Olaf Morgenroth, který se zabývá zkoumáním chyb.
„Při jakémkoli nezdaru bychom měli potlačit negativní emoce, jako jsou vztek, strach, nebo dokonce stud, a měli bychom se podívat na situaci s chladnou hlavou. Jen tak zaručíme, že stejné chyby nebudeme opakovat a poučíme se z nich. Všechno zlé je přeci pro něco dobré,“ říká Morgenroth.
Toho si všimli i pořadatelé tzv. fuck up nights. Jedná se o události, kde lidé prezentují své největší životní zkušenosti – neúspěchy a chyby, které jim ale nakonec pomohly posunout se dál. Chtějí tím inspirovat ostatní, aby se přes případné nesnáze přenesli a rozhodně nerezignovali. Selhání je totiž něco, za co bychom se neměli stydět. Nebylo to tak tomu ale vždycky. Ještě před pár lety znamenalo přiznání chyby na veřejnosti slabost nebo neschopnost.
Kdo chce úspěšně zpracovat svůj neúspěch, nesmí své chyby potlačovat.
„Stud a strach z vlastní prohry nás často ve společnosti izoluje,“ uvedl v rozhovoru pro Huffington Post již zmíněný Morgenroth. „S těmi, kdo selhali, totiž nechceme mít nic společného,“ říká. V poslední době se ale takový pohled postupně mění. „Fuck up nights“ boří mýtus dokonalých podnikatelských zázraků, ke kterým patří například Bill Gates nebo zakladatel firmy Apple Steve Jobs.
Setkání „loserů“ je díky vtipu a lehkosti, s jakou své neúspěchy představují, stále více oblíbené na celém světě.
Existuje dokonce i česká verze těchto setkání, první ročník proběhl v prosinci 2014 v Praze. Od té doby proběhly „fuck up nights“ již v šesti městech po celé republice a přilákaly více než šest tisíc diváků.
S neúspěchem jsme se setkali v životě všichni, a díky událostem jako „fuck up nights“ se za něj pomalu přestáváme stydět. Nakonec nám to může pomoct dosáhnout úspěchu, o kterém sníme.