Promiň, nemám čas. Opravdu ne! Věty, které dnes používáme častěji, než kdy jindy. Schází nám čas. Nedokážeme zvládnout vše, jak bychom chtěli. Každý den chybí alespoň hodinka navíc. Aby se stihlo vyprat, navařit nebo pouze sednout do křesla, nalít si sklenku vína a vydechnout. Jsme v časové kleci. Dokáže nás z ní někdo dostat?

Text: Jan Uhlík, Foto: Shutterstock

Moderní člověk je v situaci jako nikdo jiný v generacích před námi. Čelíme děsivému zjištění. Nestíháme. Absolutně nic. Především žít. Kouzelná mana nám protéká mezi prsty. Snažíme se písky času chytit. Marně. Stále proplouvají dál a padají na zem. Jediné, co dokážeme, je přibrzdit. Malinko nekonečný tok zpomalit. Ale když něco v našem okolí zapříčiní jeho zrychlení, propadáme zoufalství. Nevíme, jak náš drahocenný čas na zemi zachránit. Proč se nám hroutí svět pod rukama?

Bejvávalo, bejvávalo
Dost dobře víme, že čas je relativní. Proto můžeme s úsměvem na tváři partnerovi doma říkat, že ho máme víc než on. Tak ať kouká uklízet a nezkouší odmlouvat. Protože vy nestíháte. Zahlcuje vás práce. Ale kdybyste se zeptali svých dávných předků, jak stíhali oni, zajisté by vás odpověď zarazila. Čas ještě před nástupem průmyslové revoluce vnímali úplně jinak. Vlastně ani neřešili stíhání a nestíhání. Pokud zrovna nezaspali do roboty.

Představa šlehanců od biče na zádech iluzi mála času dokázala vyvolat ihned.

Život běžel v klidném tempu. Sice tvrdý, ale bez stresu z toho, že nestihnete něco před smrtí dokázat. Doba se nemění. Pouze kulisy. A u nich hledejme vinu!

Nesmrtelné stroje
Technologický skok zapříčinil změnu hodnot člověka. Století páry nepřineslo jen skvostné vynálezy, ale také frustraci vyspělé společnosti. Citliví jedinci vnímali, že začíná rozpad. Říká se jim dekadenti. A měli pravdu. Jakýsi druh nepříjemné změny spolu se začátkem 20. století přišel. Člověk si v objetí strojů začal uvědomovat smrtelnost. Všude okolo sebe viděl stroje, které se neměly nikdy rozpadnout. Být věčné. Čím blíže k dnešnímu dni, tím se vývoj technologií zrychluje. Každý cítí tlak z okolí. Vše je v pohybu.

Když zastavíme, ztrácíme cenné chvilky. Protože čas jsou peníze, ne?

Čas jsou peníze!
Peníze, další stresující faktor našeho věčného tlačení kamene před sebou. Ne, že by nám tučné konto prodloužilo bytí. Jde především o hodnocení našeho času života. Šedesát korun na hodinu. Zhruba tolik dostaneme minimálně za hodinu práce v čistém. Za mnohdy dosti nepříjemnou dřinu. Divíte se, proč nemáme čas, když jsme si navykli počítat ho v penězích? Financí totiž není nikdy dost. Z každého rohu do nás perou billboardy s reklamou na věci, které si musíme nutně pořídit. Bez kterých nedokážeme přežít. Těžko se náporu uniká. I když podlehneme, nesmíme ztrácet rozum. Vždy důkladně zvážit všechny možnosti! Ať už jde o výběr nové žehličky nebo půjčku peněz. Při nejlepším ale odolat!

Ranní ptáče dál doskáče
Do klece se zavíráme sami. Dokonce si prostor ve vězení dobrovolně zmenšujeme. Nikdo jiný za vnímání našeho vlastního času nemůže.

I když na náš útočí všemožní zkracovatelé, rozhodnutí o blahobytu máme nakonec v rukou jen a jen my.

Jsou různé metody, jak si čas na zemi prodloužit. Mezi nejdůležitější patří jasně stanovený harmonogram. Žádné vstávání podle libosti. A už vůbec ne v pozdních dopoledních hodinách. Průměrný čas vstávání je osm hodin ráno. Pokud dokážete snížit budíček o hodinu, budete se cítit lépe. Nesmíte přemýšlet nad tím, co udělat, ale rovnou do toho skočit po hlavě! Dalším problém. Často se věnujeme několika činnostem naráz. Člověk to neumí. Obzvláště pánové. Tím, že se nesoustředíte pouze na jednu věc, prodloužíte práci na druhé! Automaticky znevažujete investici drahocenných minut.

Meditací k lepším zítřkům
Mezi další pomůcky patří meditace. Pro docílení stavu blaženosti není nutné být budhistickým mnichem. Ani nemusíte holdovat józe a dalším podobným praktikám. Stačí si najít svou vlastní techniku.

Například Bill Gates pokaždé před spaním otevře knížku a ponoří se do hlubin fikčního světa. Není jediný.

Jde o ideální způsob, jak uniknout běsu tikajících hodinek. Že neradi čtete? Nevadí! Důležité je mít něco. Šití, koukání na televizi, malování, vaření. Cokoliv! Mnohdy si stačí sednout a třídit myšlenky. Najděte si vlastní cestu k pocitu, kdy čas neexistuje, a ihned budete profitovat!

Tik, tak
Máme tedy ten posvátný čas? Nemáme. Ale pokud budeme dodržovat určitá pravidla, od kterých se nenecháme svést, získáme pocit, že ano. Na konci dne totiž nezáleží na tom, v jaké době jsme se narodili. Planeta Země se otáčí stejně. Vrásky se objevují s mobilem v ruce nebo bez. Vlasy šednou i miliardářům. V tom totiž tkví jediná spravedlnost. Jsme všichni na stejné lodi. Den má dvacet čtyři hodin, pro každého. Záleží jen na nás, jestli budeme zírat do zdi a bědovat, nebo řekneme ne a využijeme ho s největší možnou parádou!

Jestli máte třeba plán na super projekt, ale chybí vám základní kapitál, neztrácejte čas váháním nebo vyplňováním papírů pro banku a půjčte si výhodně od lidí.