Čím víc utrácíme za zbytečnosti, tím víc se zadlužujeme, čím víc se zadlužujeme, o to víc musíme pracovat, čím víc pracujeme, tím víc vyděláváme a naše životní náklady rostou. A tak dále. Do dluhové spirály se nedostávají výhradně ti nejchudší, ale spíš středněpříjmové vrstvy. Robert Kiyosaki, americký podnikatel a autor knih jako Bohatý táta, chudý táta, tenhle životní styl nazval „krysí závod“.

Vývoj člověka:

• Homo habilis (člověk zručný)
• Homo erectus (člověk vzpřímený)
• Homo sapiens sapiens (člověk rozumný)
• Homo economicus (člověk ekonomický)
• Homo debitor (člověk zadlužený)

Finanční gramotnost asi není to, že nekupujeme věci, na které nemáme, to by bylo málo. Spíš je to o tom nekupovat věci, na které máme. To je vyšší level.

Lidé věří více očím než uším

Když je u nějakého zboží napsáno, že na něj je sleva 90 %, mělo by nám to přijít divné. Ale lidský mozek funguje spíš očima než jinak. Nepřemýšlíme, jestli někdy to zboží vůbec mělo tu avizovanou, nyní již přeškrtnutou hodnotu.

U dražšího zboží nás může varovat cena těsně pod hranicí 5000 korun, což je hranice pro trestný čin. U levnějších věcí to chce prostě odolat „šokujícím slevám“ a stále si opakovat, že žádná sleva není zadarmo. Že za ni lidi něco chtějí: naše data, platby předem, pojištění, půjčku navíc, nákup dalšího produktu…

Tip: Na největších výdajích se dá nejvíc ušetřit

Největší úspory v rodinných výdajích se obvykle najdou v pravidelných platbách, inkasu. Vezměte si do ruky výpisy z účtu a zkontrolujte trvalé platby za elektřinu, plyn, teplo, vodu pevnou linku, internet, tv, mobily, pojištění, bankovní účty apod. Pak porovnejte ceny těchto služeb a eventuelně vyměňte dodavatele. No a tuhle kontrolu a změny dělejte pravidelně.

I pouhý záměr odejít, vyměnit službu, může fungovat jak mávnutí kouzelným proutkem, když ne, je to jen důkaz, že máte jít o dům dál. Ale musíte kontrolovat trh, který se mění, vyvíjí a nabízené ceny před měsícem mohou být dnes už nevýhodné.

Kudy nám možná tečou peníze

1. špatné těsnění oken
2. nesprávné větrání
3. nezateplená nemovitost, ošizené izolace
4. nevhodné spotřebiče, které moc žerou
5. stand-by režim dělá ročně až 10 % celkové spotřeby energie (pohotovostní režim televize, počítače, tiskárny, nabíječky, adaptérů, DVD, monitorů…)
6. vaření plné varné konvice vody kvůli jednomu kafíčku
7. vyhazování potravin
8. splachování záchodu plnou nádržkou
9. mytí nádobí a čištění zubů pod tekoucí vodou

Tip: Jak ušetřit při čištění zubů

Nečistěte si je pod tekoucí vodou. Trocha matiky: pokud voda stojí 80 korun (vodné plus stočné) za kubík (1000 l), tedy 8 haléřů za litr, pak nás tekoucí voda při čištění zubů (cca 20 litrů) přijde ročně na neuvěřitelných 1200 korun (8 halířů x 20 litrů x 2 denně x 30 x 12).

Stejnou úsporu jako vypnutý kohoutek při čištění zubů přinese i regulované splachování toalety. Na dva čudlíky. Malý na 3l, velký na 10l. Roční rozdíl při používání a nepoužívání menšího čudlíku: 1600 Kč. Sprchování je levnější než koupání, pomůže i vypínat vodu, když se mydlíte či umýváte hlavu.

Každý člověk denně spotřebuje něco přes 100 l vody (osobní hygiena, wc, praní, příprava jídla, mytí nádobí, mytí rukou, pití…) za zhruba 9 korun. Ročně to může stát kolem 3000 korun. Představte si, že na jakékoli položce denně ušetříte, o kolik menší by pak byla roční spotřeba. Jedna malá úspora krát 365 se může rovnat stovkám korun.

Tip: hlídejte si vodu

Máte rádi horory? Pokud vám kape kohoutek nebo protéká záchod, tak hororové jsou sumy, které kvůli tomu zbytečně utrácíte.

1. slabě kapající kohoutek: ročně 700 korun
2. silně kapající kohoutek: ročně 1500 korun
3. lehce protékající záchod: ročně 4000–28000 korun
4. silně protékající záchod: ročně 28000–56000 korun

No a pokud se chcete bát ještě víc, počkejte si na příště, kdy vám představíme desatero pro utrácení na Vánoce.