V posledních dnech se stále více skloňuje pojem základní nepodmíněný příjem. Spoustu lidí ho obhajuje a vidí v něm pozitiva. Mnoho dalších však o základním příjmu nechce ani slyšet. Proč se tak různí názory? V čem jsou výhody a nevýhody základního příjmu?

Text: Lukáš Zelený

Každý měsíc dostanete peníze bez práce. Zní to skvěle. Určitě je to velký tahák pro lidi, ale proč např. ve Švýcarsku občané hlasovali proti zavedení základního příjmu? Když nabízí peníze „zadarmo“. Základní příjem měl být dokonce v přepočtu 61 000 Kč. S tím by už se dalo opravdu klidně žít.

Naopak oproti Švýcarsku stojí Finsko, které letos zkušebně zavádí všeobecný základní příjem. Variantu dávek pro každého, která má v budoucnu nahradit sociální systémy. Za vším stojí strach, že digitální technologický pokrok nahradí většinu lidské práce stroji. Proto základní příjem. Má dopřát lidem větší volnost a poskytnout základní finanční jistotu pro každého obyvatele Země. Zároveň má přinést zjednodušení administrativy a snížení byrokracie.

Minulost ukázala pro i proti

Myšlenka není novátorská. O základním příjmu se mluvilo již dříve. Dokonce se v roce 2013 snažila Evropská občanská iniciativa prosadit nápad na úrovni Evropské unie. Během jednoho roku bylo zapotřebí získat milion podpisů občanů EU, které by iniciativu podpořilo. To se však nepovedlo, a tak byl nápad smeten ze stolu.

Ještě dříve se se základním příjmem experimentovalo třeba na Aljašce, v Macau nebo v Indii. Základní příjem má po světě spoustu významných zastánců. O podpoře od Marka Zuckerberga slyšel každý, ale pozitivní názory Herberta A. Simona, Friedricha Hayeka či Miltona Friedmana, kteří jsou mimochodem držitelé Nobelovy ceny za ekonomii, zůstávají často nezmíněné.

Ve výše uvedených státech měl základní příjem úspěch, naopak v Austrálii experiment příliš nevyšel. Je pravda, že peníze šly pro domorodce, tzv. Austrálce, jejichž inteligenční i kulturní hodnoty jsou na nižší úrovni. V den příjmu dávek většinu peněz propili. Společnost jednoduše ještě nebyla připravena.
Zůstane chuť do práce?

Je Česká republika, případně celá Evropa, svými kulturními a politickými podmínkami připravená? V případě, že bychom zrušili všechny sociální dávky i důchody, které by byly nahrazeny základním příjmem ve stejné výši pro všechny, šlo by o částku okolo 6000 Kč měsíčně na osobu. Což je však nedostačující částka, aby splnila svůj smysl. Je totiž výrazně pod hranicí chudoby, která je obvykle definována jako 60 % mediánu mezd. V Česku tak vychází na 13 423 Kč.

Financování základního příjmu má zajistit zvýšení daně z příjmů nebo daně z přidané hodnoty. Celkové náklady by vyšplhaly téměř na 2 biliony korun. Se zvýšením daní by však podle prognostik hrozilo, že lidé budou raději zatajovat své další příjmy. Nově se však objevují i další možnosti, jak na základní příjem získat prostředky. Tak třeba využitím emisních povolenek či záporných sazeb na bankovních účtech obyvatel.

Jedna z velkých otázek zůstává, zda lidé, když dostanou peníze zdarma, tak přestanou pracovat? Nebo naopak, tak jak tvrdí Mark Zuckerberg, probudí v sobě kreativitu a beze strachu se vrhnou do podnikání.

Zatím si na rozjezd nového podnikání můžete půjčit na Zonky. Buďte chytří a nechoďte do banky. Půjčte si přímo od lidí. Lidé už půjčili lidem na Zonky přes 1 miliardu korun.