27. února 2017

Musel jsem dostat Dianu do Evropy, říká penzista. Půjčil si, aby splnil svůj slib

Profilový obrázek

Má dvě dospělé dcery a čtyři vnoučata. Přesto Ljuben Nunev adoptoval v roce 2010 africkou dívku Dianu a od té doby jí platí školu. Po návštěvě Afriky jí nabídl, aby přijela do Česka. Svůj slib chtěl dodržet i v době, kdy přišel o své úspory. Zonky mu pomohl, aby mohl svůj slib splnit a Diana přijela za ním na návštěvu. Největším přáním pana Nuneva je, aby mohla dívka z Keni po ukončení školy vycestovat a měla lepší život, než ji nejspíš čeká doma.

Text: Lenka Ciznerová, Foto: Maya Duljevic

Vaše jméno nezní úplně česky. Odkud jste?
Jsem ze severovýchodního Bulharska a do Čech jsem přišel kvůli ženě, do které jsem se zamiloval a vzal si ji.

Jak jste se poznali?
Ivana, moje budoucí žena, přijela v roce 1964 na návštěvu ke své bulharské známé. Náhodou jsme se tehdy seznámili a vídali se. O dva roky později jsem jel do Prahy na praxi v tehdejším Strojexportu a celý měsíc jsem strávil s ní. Pak jsme se v roce 1968 vzali a já se přestěhoval sem.

V Bulharsku jste pracoval v bance, měl jste vystudovaný zahraniční obchod. Co jste dělal tady?
První měsíc jsem pracoval ve skladu Tesly v Praze. Tu práci jsem získal díky tchánovi. V červenci 1969 jsem pak nastoupil do ČSOB, kde jsem pracoval až do roku 2005 a později jsem tam byl i pár let po odchodu do důchodu.

Vzpomenete si, co se vám honilo hlavou, když jste tehdy přišel do Československa?
Když jsem tu byl poprvé, dal jsem se jednou při čekání na tramvaj do řeči s nějakým Bulharem. Byl šťastně rozvedený a říkal „Češku si nikdy neber“. Balkánská kultura je jiná, u nás jsou ženy spíš doma a starají se.

Můj táta s mámou za námi přijeli v roce 1969 na Vánoce a když táta tehdy viděl, jak myju nádobí, přišel za mnou a vyděšeně se ptal: „Ježišmarjá, ty myješ nádobí?“

Před časem jste adoptoval africkou dívku. Pak jste si i půjčil peníze, aby mohla přijet do Čech. Máte dvě děti, čtyři vnoučata. Člověk by řekl, že si budete chtít užívat klid, ne?
K adopci jsem se dostal v roce 2010 a přiznám se, že pár let jsem to před manželkou tajil. Měl jsem se tehdy královsky. Bral jsem penzi a ještě plat 30 tisíc hrubého, protože jsem v důchodu začal znovu pracovat pro ČSOB. S adopcí jsem pak začal váhat až ve chvíli, kdy Diana ukončila základní školu a měla nastoupit na střední. Znamenalo to totiž zvýšení školného na dvojnásobek, ze 7200 korun na 14 400 korun ročně. Říkal jsem si, co když mě vyhodí? Kdo jí to bude platit pak? Koordinátorka Centra na rovinu, přes kterou jsem Dianu adoptoval, mě ale uklidnila, že existuje dorovnávací fond, ze kterého je možné případné ztráty nahrazovat.

Kdy se o adopci dozvěděla vaše manželka?
Odjel jsem do Vietnamu a v té době mi zrovna přišel dopis z nadace, přes kterou jsem Dianu adoptoval.

Žena se bála, abych něco nezanedbal, když tu nejsem, a tak dopis otevřela. Takhle se to dozvěděla. Pak mi v adopci fandila. To trvalo až do chvíle, než jsem si musel půjčit peníze na to, abych Dianě splnil můj slib, že ji vezmu k nám. Ten jsem jí dal, když jsem ji v roce 2014 jel navštívit do Afriky.

Jak vypadala ta cesta?
Chtěl jsem na vlastní oči vidět, komu pomáhám, tak jsem vyrazil do Keni. Diana byla studentkou dívčí katolické školy, která má přísná pravidla. Jenom cesta do školy trvala skoro 2 hodiny, je uprostřed Savany. Cestou jsme nabrali jejího otce a když jsme přijížděli, viděli jsme, jak se holky v uniformách procházejí po školním dvoře. Pak jsme se s ní viděli asi 15 minut a potom zase musela zpátky k vyučování.

Nečekala vás?
Věděla, že někdy přijedu, ale ne přesně. Pak ji na jeden víkend pustili domů, a tak jsem s její rodinou a s ní strávil příjemný den. Tehdy jsem Dianě slíbil, že jí pozvu do Česka.

To jste v 70 letech vyrazil úplně sám do Afriky?
Bylo mi necelých 73, na letišti mě čekal člověk, který je také zapojený do programu adopcí na dálku. Celou dobu mě provázel a pomáhal mi.

Co vás tam nejvíc překvapilo?
Byl jsem připravený na to, že to bude čistě moje soukromá cesta, čistě mezi mnou, jí a její rodinou. Události se ale seběhly tak, že jsem se vlastně stal vyslancem Centra Narovinu a když se rozneslo, že tam jsem, jezdil jsem z jedné návštěvy na druhou.

Pak tedy přijela Diana sem?
Ano, byla tu měsíc loni v létě. Poprvé a nejspíš i naposledy byla v cizině. Když přijela, byla dojatá a vystrašená. Rychle si ale zvykla a pak se jí moc nechtělo domů. Rád bych ji pomohl, ale poté co jsem nedostal peníze, které jsem půjčil kamarádovi, moc šancí nevidím. Je to těžké, i přesto, že umí anglicky a studuje hotelový management, ve kterém by se uplatnit mohla. Já si ji nemůžu vzít pod křídla, protože u nás teď bydlí vnučka a žena mi pořád to, že jsem si na Dianin pobyt tady půjčil, trochu vyčítá. Už nepracujeme a kdyby se se mnou stalo něco dřív, než půjčku splatím, všechny pohledávky přejdou na ní.

Ale vy jste tu cestu Dianě slíbil v době, kdy jste peníze měl. Jen jste je předtím půjčil člověku, který vám je nevrátil, že ano? 
Ano. Moje žena se na mě zlobí právě proto, že jsem návštěvu poté, co jsem se dostal do složité situace, neodvolal a na Dianinu cestu jsem si půjčil. Kdybych měl práci, určitě by se všechno vyřešilo mnohem lépe.

Kolik jste si půjčil?
Celkem 50 tisíc korun. Tolik stačilo na to, abych zaplatil Dianě letenku a ostatní náklady spojené s jejím pobytem tady.

A známému jste půjčil kolik? Jak se to vlastně všechno stalo?
Přišel jsem o 380 tisíc korun. Půjčil jsem známému, který chtěl rozjet s kamarádem byznys kolem doutníků. Na všechno jsem měl smlouvy o půjčce splatné 30. Června 2015. Říkal, že prodává dům po otci, tak mi to hned potom dá. Své peníze jsem měl mít zpátky dávno před tím, než měla přijet Diana. Jenže se ukázalo, že jeho táta měl dluhy a z prodeje domu nic moc nezbylo. Od té doby nemá peníze, nebere telefony. Vše je předžalobně u soudu, ale všichni víme jak to chodí. Udělal jsem velikou chybu.

Na Dianinu cestu do Evropy jste si půjčil na Zonky. Proč ne v bance?
Tam bych s mým věkem a malým příjmem dostal nekřesťanský úrok, to po letech odpracovaných v bance dobře vím. V televizi jsem ale zahlédl reklamu Zonky, a tak jsem to zkusil. Lidi se složili během chvíle.

Jaký jste dostal úrok?
Přesně 8,49 %, s RPSN 10,20 %, v bance by to bylo více než dvanáct. Mám půjčku rozdělenou na 39 splátek po 1477 korunách.

Chcete si také splnit sen? Zkuste Zonky, tam půjčují lidé lidem. S pohodou a klidem. 

Sdílet článek