Nic se neděje jen tak a u peněz to platí dvojnásob. Když před deseti lety zasáhla téměř celý svět velká finanční krize, všichni se ptali, co se stalo. Odpovědí a příčin bylo hned několik a některé z nich se kolem nás začínají objevovat znovu. Blíží se další krize?

Pro finanční krizi vzniká podhoubí v delším časovém horizontu. Pak ale stačí jedna událost nebo zpráva, která spustí lavinu, a krize je na světě. Existuje několik znaků, které na možnou krizi upozorňují už teď.

1. Přehřívání ekonomiky

Česká ekonomika se v současné době přehřívá. Prostě tak jako nyní už nemůžeme růst dlouho. Ač se snažíme to nevidět, každá ekonomika se pohybuje v cyklech. A po každém vrcholu přichází pád.

2. Chybějí lidé

Není moc koho zaměstnat. A když není koho zaměstnat, nemůžete ani růst. Na jedno volné místo teď připadá zhruba 1,6 uchazeče. To znamená, že musíte vzít vlastně každého bez ohledu na to, zda bude svou práci vykonávat kvalitně. A tak přijde pochopitelně tlak na růst mezd.

3. Banky a nezdravé úvěry

Tento bod se týká především slabých evropských bank, například těch italských. Deset let od krize uplynulo, Itálie se z ní ještě nestačila dostat a už máme za dveřmi hrozící krizi novou. Vyřešené stále není ani Řecko. V roce 2016 činil jeho dluh 179 % HDP (v roce 2007 to bylo „jen“ 103 %). Jenže dluh představuje problém po celém světě. A to se netýká jen státu, ale i domácností. Rekordně zadlužení jsou například američtí studenti. Problémem je také zadlužování se kvůli věcem, které ztrácejí hodnotu – typicky třeba autu.

Čtěte také: ,,Spolehněte se sami na sebe, ne na poradce“ ⇒

,,To, že spravovat své finance může být zábavné, vám potvrdí každý, kdo do světa grafů a procent nakoukl, pochopil je a využil.“

4. Zásah centrální banky

V ideální ekonomice by to mělo fungovat tak, že pokud příliš roste, zchladíme ji dražšími úvěry. Jestliže máme krizi, úvěry naopak zlevníme. Bohužel nežijeme v ideálním světě, takže místo toho platí, že pokud centrální banky sazby zvýší, nebudou někteří lidé schopni své závazky splácet. Což není dobře. Jenže pokud centrální banky sazby sníží, finanční trh se přehřeje a dá tak vzniknout cenové bublině. A nakonec stejně přijde krize.

5. Nadhodnocené trhy

Jsou prostě nadhodnocené. Například ceny nemovitostí v USA jsou na svém novém historickém rekordu. Dokonce ještě o 3 % výš než v roce 2006. Nemovitosti jsou tak dvaapůlkrát dražší než v roce 1990. Podobná situace je i v Evropě.

Tak jako nastal rekordní bankrot v americké historii, který uvrhl svět do největší bankovní a finanční krize za několik desítek let, může se nyní stát něco podobného. Finanční krize se totiž díky globální ekonomice přelévá po celém světě bez ohledu na to, zda vznikne v Americe, či Evropě. A jak tomu bývá, vždy nejhůře dopadne na zadlužené.