Minulý týden bylo oznámeno to, co se vlastně čekalo – ČNB bude i nadále pokračovat v regulacích. Rozhodlo se tak o zavedení dalších omezení v oblasti poskytování úvěrů. Nestačilo ani loňské zrušení 100% hypoték, dokonce ani snížení poměru zástavní hodnoty nemovitosti vůči úvěru (takzvané LTV). 

Co se změní?

Nejedná se sice o příkaz či zákon, nýbrž „pouze“ doporučení, ale banky se jím stejně řídí. ČNB teď ještě dává bankám čas, aby se na změnu připravily, bude tak platná od 1. října. O co jde?

• U nově poskytnutých hypoték bude vyžadováno, aby splátka hypotéky, ale i dalších dluhů nepřesáhla 45 % čistého měsíčního příjmu žadatele (nebo spolužadatelů). V případě výjimek je ale připuštěna tolerance ve výši 5 procentních bodů.“
• Celkové zadlužení nemůže přesáhnout devítinásobek čistého ročního příjmu žadatele (nebo spolužadatelů).

V platnosti zůstanou i předešlá omezení, tedy že většina zájemců získá hypotéku nejvýše na 80 % hodnoty pořizované nemovitosti (LTV). Zbytek musí mít našetřen.

Pro staré hypotéky se sice nic nemění, ale už si původní úvěr nebudete moci navýšit třeba kvůli rekonstrukci.

Co k tomu ČNB vedlo?

Jedna z příčin je ta, že na trhu nemovitostí pokračuje vývoj, který je ČNB vnímán jako riziko pro stabilitu celého bankovního sektoru. Ceny nemovitostí totiž stále rostou až do nebeských výšin a spolu s nimi i výše hypotečních úvěrů. Letošní nárůst je prý dokonce o více než 100 miliard korun! Tak vysoké zadlužení pokládá ČNB za rizikové. V případě, že by nastala krize a rostly úrokové sazby či nezaměstnanost, přestali by lidé splácet své už tak vysoké dluhy, což by vedlo k dalším problémům.

Jaké to bude mít důsledky?

Pravděpodobně nastane problém pro střední třídu, mladé rodiny a singles, kteří si nebudou moci dovolit vlastní bydlení. Opatření se dotkne zhruba každého třetího žadatele.

,,Češi a mzdy: Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou“ ⇒

Přečtěte si, jak jsme na tom se mzdou oproti Evropě.

Nejvyšší průměrná mzda v Praze podle statistiků dosahuje zhruba 38 000 Kč hrubého měsíčně, což je necelých 29 000 čistého, za což mohou lidé dostat hypotéku ve výši 3,13 milionu korun. V celé zemi činí průměrná mzda přibližně 30 000 Kč hrubého, čistého to pak je zhruba 23 000 Kč, s čímž lze dosáhnout na hypotéku ve výši 2,48 milionu korun. Analytici a statistici upozorňují, že dvě třetiny lidí pobírají ještě méně, než je průměrná mzda.

Příklad: Máme rodinu Novákových s jedním malým dítětem. Otec je zaměstnán jako úředník a matka zůstává na rodičovské. Jejich čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč. Novákovi by se rádi přestěhovali do vlastního, bydlí totiž v malém 1 + 1 a je jim trochu těsno – chtěli by ještě jedno dítě. S tímto čistým příjmem (a žádnými dalšími závazky) dosáhnou na hypotéku ve výši 3,36 milionu korun. Pokud bydlí v Praze, pak velmi pravděpodobně o moc větší byt, než je ten současný, neseženou. Průměrná cena bytů se vyšplhala na astronomických 6 a více milionů. Tím ale problém pro rodinu Novákových nekončí. Protože si nemohou půjčit 100 %, ale pouze 80–90 % hodnoty nemovitosti, mohli by si sice i s touto částkou pořídit byt za 4,2 milionu korun, jenže by museli mít z vlastních zdrojů nebo na účtu 840 000 Kč. A ty by samozřejmě kvůli již uvedeným novým pravidlům nesměly být úvěrové.

Může se tak stát, že ač platíte vyšší nájem, než byste platili splátku hypotéky, nemusí vám být schválena. Což v konečném důsledku může vést k ještě většímu nárůstu nájmů, protože někde se bydlet prostě musí. A majitelé nemovitostí to moc dobře vědí.